6 nejčastějších otázek o foukané izolaci. Co o ní nevíte a sešlo by se vám to

0
11

Mnoha majitelům rodinných domů by foukaná izolace mohla vyřešit mnoho problémů, ale buď o ní nevědí, nebo neznají možnosti jejího využití a výhody. Dá se s ní totiž zateplit za jeden den a bez omezení bydlení. Přinášíme vám odpovědi na 6 nejčastějších otázek, které si majitelé střech a stropů kladou.

  1. Foukání není stříkání
    Při tepelné izolaci střech a stropů si někteří majitelé domů pletou foukané izolace se stříkanými. Stříkané izolace vznikají mícháním chemikálií v kapalné podobě, nejčastěji se takto aplikují měkké stříkané PUR pěny. Při foukané izolaci se používají pevné přírodní materiály, jako je minerální vlna, dřevovlákno nebo celulóza. Rozvlákněný izolační materiál se aplikuje pomocí speciálního přístroje, který jej pohání vzduchem do hadice přímo na určené místo.

Při výběru foukaného materiálu je třeba zvážit rozdíly ve vlastnostech izolací. Kromě tepelněizolačních vlastností a zmíněné rychlosti aplikace je velmi důležitá také ochrana proti požáru a obsah přídatných látek, které se mohou během užívání střechy uvolňovat do interiéru. V tomto směru je rozumnou volbou minerální foukaná izolace, která je naprosto nehořlavá i bez přidaných chemických látek.

  1. Kde všude se dá foukat?
    Foukaná izolace je vhodná k zateplování půdy v nových i starších domech se sádrokartonovými, betonovými, keramickými a trámovými stropy. Při prvních třech se fouká nejčastěji volně přímo na půdu, trámové stropy jsou poněkud jiný případ. Nacházejí se často ve starších domech, ze strany půdy bývají zakryty záklopem, takže mezi trámy a deskou záklopu zůstává mezera, kterou lze vyplnit foukanou izolací „do dutiny“. Foukaná izolace je ideální i na půdy domů s vazníkovým krovem, který je typický pro moderní bungalovy, ale také do pultových, neboli plochých dvouplášťových střech, kde se nachází mezera. Zateplení foukáním se často využívá také v dřevostavbách, vnitřních dutých příčkách, podlahách nebo šikmých střechách.
  2. Jaká má být tloušťka foukané izolace?
    To závisí na několika faktorech. V první řadě záleží na tom, zda se jedná
    o novostavbu nebo rekonstrukci. U novostavby bývá tloušťka izolace stropu určena projektem, u volně foukané izolace by měla být zpravidla 40 cm. Při zateplování starší střechy či stropu se v praxi vyskytuje více možností, neboť tloušťku izolace ovlivňuje typ stavby domu a také to, jaké energetické úspory chce majitel docílit. Přestože je při rekonstrukci dosažení třídy A většinou nereálné, abyste tepelněizolační efekt pocítili, odborníci doporučují tloušťku volně foukané izolace nejméně
    30 cm. U dutého trámového stropu nebo dutiny v pultové střeše,
    nemá význam řešit tloušťku izolace – určuje ji výška dutiny.
  3. Volně foukaná či do dutiny?
    Tyto dva způsoby foukání se od sebe mírně liší. Jak uvádíme v předchozích bodech 2 a 3, některé typy střech a stropů již předem poskytují možnost foukání izolace do dutiny. Zmíněné trámové stropy a dvouplášťové ploché, pultové, střechy lze vyplňovat izolací, stejně tak lehké sádrokartonové příčky, stěny dřevostaveb nebo šikmé střechy, kde se „vyrobí dutina“. Při foukání do dutiny lze aplikovat větší množství izolace než u volně foukané vrstvy, stěny dutiny umožní více ji „natlačit“. Při tomto způsobu foukání lze při nižší tloušťce dosáhnout lepších tepelněizolačních vlastností, je však třeba vzít v úvahu, jakou váhu strop unese.
Předchozí článekKovové fasády AVG – součást moderní architektury
Další článekCo dokážou závěsy a záclony? Útulný a praktický bratislavský byt i přes atypický půdorys